Ve svých obrazech přetvářím motivy starých příběhů a vykresluji auru přírodních elementů se všudypřítomnou energií Země - Gány a Vesmíru.
Jde o prolínání dvou světů a století, minulosti a budoucnosti, o dotek hvězd a všeho organického kolem nás. Je to vzpomínka a zároveň zrození nového vnímání světa. Třpyt a záře barev jsou odrazem vnitřní duše a transformací do neznáma.
Báseň:
Planety jsou spleti buněk v černomodrém světě,
co tam je a to co tu je, jednou obejme Tě.
Budem k sobě mluvit s láskou, uctivě a lidsky,
vidět svět i v jiných barvách, jak je organický?
Otázek je jako planet, planet jako vizí,
vizí jako lidí, co jsou sami k sobě cizí.
Když zmizíme, co dál zmizí, rozplynem se navždy?
Nebo malou kometou se jednou stane každý?
Co je svět a co je láska a co jsou ty buňky?
Jaký mají v sobě význam obrazy mé mamky?
Co je naše tělo, když hledáme ve vesmíru
to, co ještě nemá formu? Kaňku na papíru.
věnováno mojí mamce
Šárka Geroldová
